Náboženství ve světě Awainu vychází především z kultů starých Slovanů. Zde jsou nazýváni Starší bohové. Při jejich popisu se snažíme co nejvíce vycházet z dochovaných zdrojů, mnoho věcí je ale domyšlených. Dalším důležitým náboženstvím je uctívání Triglava, které připomíná křesťanství. Posledním pak kult přírody. Vše je možné kromě webu najít i v dokumentu zde.

Bozi

Pro bohy platí následující skutečnosti:

Jsou uctíváni. Buď pomocí hmotných darů jako krev a maso (Starší bohové), nebo jen modlitby (Triglav).
Poskytují svým kněžím možnost vykonávat zázraky.
Bozi jsou oproti klasické řecké / egyptské mytologii více odtažití a neakční. Mají určitý charakter a agendu, ale sami nekonají, jen poskytují sílu uctívačům k vykonání činů. Bozi proti sobě nebojují, jen velmi omezeně intrikují.
Svět nebyl stvořen bohy, existuje sám od sebe. Božská síla ale může jednotlivé aspekty přírodního řádu ovlivňovat.
Vznikají z jakékoliv bytosti, která začne být uctívána. Obvykle z ducha nebo běsa, výjimečně i člověka. Lesní lid nikoho neuctíval, proto jen komunikoval s duchy. Lid kamene ale duchy a běsy uctíval a z nich vznikli první bohové. Po příchodu lidí začali houfně vznikat další bozi.
Možnost vzniku boha závisí na moci jedince, ze kterého má vzniknout a na tom, jaké kroky tento jedinec podnikne. Z ducha vznikne jednoduše, z běsa složitěji. U smrtelníka je nutné provádět spoustu složitých rituálů apod. Většinou také musí probíhat Jagazina.

Příroda

Uctívání

Lesní lid a některé Srbjanské národy (např. Bachtie) uctívají přírodu jako boha. Zda má skutečně nějaké vědomí je sporné. Uctívači jednají místo ní s různými duchy, kteří ctí přírodní principy. Duchům nejsou přinášeny oběti jako u Starších bohů ani se k nim uctívači nemodlí. Konají ale některé slavnosti k jejich uctění.

Příroda a její duchové nemají kněze, ale divotvorce. Mezi řadou kmenů jsou nazýváni šamani.

Duchové a jiné bytosti

Hniloba

Zosobnění smrti a znovuzrození. U Lesního lidu je průvodcem obřadů souvisejících se smrtí.

Totemová zvířata

Lesní lid, ale i lovci mnoha lidských kmenů, povolávají duchy zvířat a snaží se získat jejich sílu. Duch je jejich průvodcem a říká jim, jak se mají chovat a lovit.

Vaéři

Vaéři nejsou duchové, ale lidé nebo podobné bytosti, které jsou propojeny se zvířecím duchem prostřednictvím rituálu. Mají fyzickou podobu, občas jsou jim přinášeny oběti, ale nejsou uctíváni.

Duchové země

Každý les, hora, nebo řeka mají vlastního ducha. Uctívači přírody si jich váží a chovají se ke krajině tak, aby nevyvolali jejich hněv. Z těchto duchů často vznikli bohové, když začali být uctíváni a dostávali obětiny.

Svátky

Podoba svátků bývá hodně různá. U lidí jsou často ovlivněny Staršinskými zvyky, u Lesního lidu jsou pak mnohem krvavější. Zde je uveden průběh běžný v Bachtii.

Štvaní (březen – rovnodennost)

Dochází k hromadnému lovu, kterého se účastní muži i ženy. Doma zůstávají jen staří, nemocní a děti, ti pak zpracovávají donesenou zvěřinu. Na začátku honu se lovci zdobí červenými pentlemi a zpívají se lovecké písně. Ve městech dochází k symbolickému lovu, kdy se pronásledují lidé v kostýmech zvířat.

Plodivy (červen – letní slunovrat)

Svátky plodnosti. Dívky pletou věnce a muži vyrábí dlouhé kolíky ze dřeva nebo proutí. Hrají se pak různé hry, kdy se ženy snaží hodit věnec na kůl nebo naopak muži prohodit kolík skrz obruč. Vítězem se stává ten muž, který prohodí a zároveň má největší kolík a ta žena, která se trefí na kůl a přitom má co nejmenší věnec. Vítězný chlapec a dívka jsou ozdobeni a vedou průvod. Večer se pak pálí ohně a dochází k hromadným sexuálním aktům, kdy jsou povoleny mimomanželské styky.

Rmutnice (září – rovnodennost)

Svátek smrti a předků. Konají se rituální zápasy do první krve a krev se také kape nad práh domu, kam se jinak pohřbívají mrtvé děti. Věří se, že mrtví, kteří mají svoje partnery stále živé, během rmutniční noci chtějí naplnit svou lásku. Vdovci a vdovy proto uléhají, obvykle nazí, do mohyl nebo vykopaných jam a tam údajně dochází k souloži s duchem mrtvého druha.

Darovan (prosinec – zimní slunovrat)

V tuto dobu vrací lidé plody, které jim celý rok dává. Nosí do lesa jablka a jiné potraviny pro zvířata. Řežou se do rukou a krví skrápějí posvátné stromy. Zločinci jsou odváděni do hloubi lesů, tam jsou rituálně pomocí divotvorců poraněni a přivázáni, aby se jejich masem mohly nasytit šelmy a hlavně vaéři.

Lunáry (každý úplněk)

Úplněk je pro uctívání přírody klíčový. Ženy se shromažďují, věnují se zpěvu, rituálním koupelím a sbírání bylin v lese. Muži se starají se o domácnost. V noci se spí venku, pokud to počasí dovolí a věří se, že sex pod měsícem zvýší šanci na početí.

Starší bohové

Uctívání

Někteří bohové jsou uctíváni všude, jiní mají jen lokální působnost. Jedná se o bohy různých řek, hor apod.

Všichni Starší bohové vyžadují žertvu – obětiny v podobě krve a masa.

Kněží zpravidla přinášejí obětiny všem bohům, podle toho, jakou službu zrovna potřebují. Často mají nějakého oblíbeného boha, ale nikdy neslouží jen jednomu bohu.

Kněží nemají žádnou organizaci přesahující hranice města nebo státu. Za nejdůležitější svaté místo na kontinentu je obvykle považován háj všech bohů v místě zvaném Žalé ve Slánském knížectví.

Seznam bohů

Perun (sever, jih)

působnost: hrom a blesk, válka, šlechta

symbol: sekyra, palice

podoba: šedé vlasy, zlatý vous

Ve většině zemí považován za hlavního boha. Jeho kult je nejsilnější ve Slánském knížectví, kde je občas nazýván Bělobohem. Jeho stromem je dub a zvířetem býk. Perunovými posly jsou hromoví býci, kteří běhají na nebi během bouřky.

Veles (jih) / Černoboh (sever)

působnost: podsvětí, dobytek, bohatství, magie, věštění, básnictví, lov, ručitel smluv

symbol: had, drak, medvěd

podoba: černý vous, mohutné rohy

Veles má mnoho funkcí od vládce podsvětí, patrona lovců a pastýřů po boha magie. Je uctíván všude. Největší úcty požívá v Černé baště, kde stojí jeho mohutný chrám. K svátkům, kdy byl ctěn, patří hlavně Dožínky, kdy se z posledních klasů vázala tzv. Velesova brada.

Mokoš (jih, částečně sever)

působnost: vláha, plodnost, země, ženské práce, sex

symbol: ženské lůno

podoba: čtyři ruce které drží domácí nástroje, velká ňadra, odhalené lůno

V dobách před příchodem Staršinů na kontinent byla matka země Mokoš hlavním božstvem. V těch dobách také vládly ženy. Po vzniku patriarchátu ženské kulty ustoupily. Na jihu má Mokoš stále velký vliv, na severu její kult nahradily z velké části bohyně ročních období – Vesna, Živa a Morana.

Svantovít (sever)

působnost: hojnost, válka

symbol: roh hojnosti, meč, sedlo, uzda

podoba: čtyři obličeje, roh a meč

Svantovít je uctíván téměř výhradně v Ležickém království, kde je mu zasvěceno hlavní město Parva. Zde má svůj chrám, kde jsou občas prováděny i lidské oběti. Kněží preferují obětovat uctívače Triglava. V nedávné době zde byl takto usmrcen prelát z Presegradu.

Svarog (sever, jih) / Chors (Lid kamene)

působnost: nebe, oheň, kovářství, svár

symbol: plamen, kladivo

podoba: hlava ověnčená plameny, kladivo

Je uctíván jen zřídka, jeho místo většinou zaujal Dažbog. Stále je ale uctíván Lidem kamene. V pouštní zemi Marage je považován za hlavní božstvo.

Dažbog (jih) / Radegast (sever)

působnost: slunce, oheň, válka

symbol: sluneční kotouč, plamen

podoba: hlava ověnčená plameny, meč v podobě plamene

Syn Svarogův, zvaný také Svarožič. Bývá uctíván všude, kde není stále silný kult jeho otce. V Orstu je mu zasvěcen velký Sluneční klášter, kam se po příchodu triglavovců uchýlila většina vyznavačů Starších bohů.

Vesna / Lada (sever)

působnost: jaro, úroda, láska, léčení

symbol: květ

podoba: hlava ověnčená květy, odhalená ňadra

Vesna, Živa a Morana jsou bohyně ročních období a jejich vláda nad zemí se střídá. Vesna vládne od svátku vítání jara do kupal.

Morana (sever)

působnost: smrt, zima, znovuzrození přírody, noční můry

symbol: lebka ověnčená vlasy

podoba: hubená postava, tmavé vlasy

Vesna, Živa a Morana jsou bohyně ročních období a jejich vláda nad zemí se střídá. Morana je jediná obávaná. Začíná panovat po dožínkách a její vláda končí při svátcích vítání jara.

Živa (sever)

působnost: léto, úroda

symbol: obilný snop

podoba: obilné snopy v rukách

Vesna, Živa a Morana jsou bohyně ročních období a jejich vláda nad zemí se střídá. Její období začíná slavností kupadel a končí dožínkami. Jejími bytostmi jsou polednice.

Stribog (jih) / Pohvizd (sever)

působnost: vítr, lučištníci, bohatství

symbol: šíp, křídla

podoba: okřídlená postava, v ruce šíp

Stribog není nikde uctíván jako hlavní bůh, je však velmi důležitý pro lučištníky a námořníky. Při příchodu Staršinů na sever kontinentu povolali Stribogovi žreci jeho sílu, kterou proměnily víly na meluzíny. Tak vznikla Větrná spoušť.

Pereplut (sever, jih)

působnost: voda, hlubiny, temnota, námořníci

symbol: ryba, harpuna

podoba: rybí hlava, harpuna

Pereplut je obáván a uctíván převážně námořníky a rybáři. Oběti mu přinášejí lidé na břehu moře a řek. Má velké množství potomků, každý vládne jedné řece, moři nebo jezeru. Slouží mu bytosti zvané beregyně.

Simargl (Likae, Kilum Taar)

působnost: unikátnost, individualita, změna, koloběh života, chaos

symbol: chobotnice

podoba: dva obličeje, množství chapadel místo rukou

Dvojjediné oboupohlavní božstvo. Jednalo se o hlavní božstvo Říše. Nyní uctíváno v Likae, jinak spíše okrajově. V Likae nemá kněze, ale pouze divotvorce, kteří jsou nazýváni proroci.

Svátky

Všechny svátky jsou uvedeny v podobě a s názvy, jak se konají ve Slánském knížectví. V jiných místech se může označení a průběh lišit.

Masopust (únor)

Masopust, neboli ostatky či voračky, je svátek hodování, po kterém následoval půst. Původně se konal proto, že potraviny v té době bylo již třeba sníst, protože jinak by se zkazily. Během masopustu si lidé navlékají masky a tančí. Svátky trvají tři dny.

Hromnice (březen)

Svátek k uctění boha Peruna, který se burácivě probouzel ze zimního spánku. Lidé uklízejí po zimě, vymetají stáje, čistí topeniště a zapalují hranice. Posvátné ohně mají očistný charakter a zahánějí zlé duchy. Jsou přinášeny oběti Perunovi, aby ochránil dům přede bouří a blesky. Mezi další zvyky patřil rituál první orby nebo návštěvy u posvátných studánek.

Vítání jara (duben)

Oslava konce zimy a příchodu jara, tedy bohyně Vesny. Smrtka, symbolizující Moranu, je vynášena z vesnice za zpěvu obřadních písní a poté vhozena do vody či do příkopu, pálena nebo zakopávána do země. Poté se všichni rozutečou a věří, že ten, kdo doběhne do vesnice poslední, do roka zemře. Součástí slavnosti je malování vajec a jejich koledování. Přináší se také zelená ratolest ozdobená vajíčky, zvaná letečko.

Radunica (duben)

Jarní svátky k uctění předků. Uklízí se hroby, ženy u nich odříkávají žalozpěvy a muži koulejí svěcená vejce po hrobech.

Máje (květen)

Prastaré svátky plodnosti. Během májů se vztyčí uprostřed vesnice strom zbavený kromě horní části větví a kůry. Horní část se zdobí stužkami a zavěšuje se na ni ozdobný věnec. Strom symbolizuje mužský pohlavní úd a věnec zase ženské lůno. Každá vesnice se snaží mít co největší strom. Mladíci se obvykle snaží pokácet strom sousední vesnice a bránit svůj.

Kupala (červen – letní slunovrat)

Svátek k zajištění úrody a plodnosti, symbolizované ohněm, vodou a sexem. Zapalují se velké ohně a mladí přes ně přeskakují, často nazí. Pletou se věnce, lidé se jimi zdobí a dívky je posílají po vodě. Často dochází také k hromadnému koupání mužů a žen. Během svátků dochází k dočasnému povolení sexuální nevázanosti. Kupala symbolizují spojení ohnivého Svaroga s bohyní vláhy Mokoš.

Dožínky (září)

Dožínky jsou slaveny na konci žní. Během nich dochází k věštbám, jaká bude úroda příští rok a rozhodnutí, jak je nutné s letošní úrodou šetřit nebo ne. Věštby se provádějí zpravidla popíjením z rohu nebo poháru. Pečou se medové koláče, často i velikosti dospělého člověka. Poslední klasy obilí se obětují Velesovi, nebo se z nich váže tzv. Velesova brada. K dožínkám patří také společná cesta z pole, při které jsou účastníci ozdobeni květy a klasy, stejně jako jejich nástroje, a ze stejného materiálu mají i věnce na hlavách. Důležitý byl obzvlášť dožínkový věnec, ponechávaný v domě až do jarní setby.

Dziady (říjen)

Podzimní svátky, při kterých se uctívají předci. Provází je velký úklid a příprava množství jídla, aby byly duchové předků přilákáni do domu. Pokrmy, které byly zanechány předkům, se druhý den ráno rozdávají chudým.

Kračun (prosinec – zimní slunovrat)

Kračun, hody nebo koleda jsou zimní svátky k uctění zrození nového slunce, tedy boha Dažboga. Zároveň se v té době stírá hranice mezi světem živých a mrtvých, kdy na svět mohou přicházet mrtví. Během svátku chodí koledníci s figurou dítěte symbolizující nové slunce za doprovodu písní, říkadel a proseb o obdarování. Štědrost při koledě měla zajistit bohatství v příštím roce. Dalším častým zvykem je ovseň – obsypávání lidí zrním, aby byla zajištěna bohatá úroda příští rok. Během kračunu bývají zabíjena prasata a konají se vepřové hody.

Triglav

Uctívání

Oproti Starším bohům není základním prvkem oběť, ale modlitba. Chrámy pak neslouží jako místa, kde stojí modla a konají se oběti, ale jako shromaždiště lidí, kteří se společně modlí a kněz jim vykládá boží vůli.

Kněží říkají, že Triglav je jediný bůh, ostatní jsou běsové a podvodníci. Zrodil se, aby nastolil řád v chaosu. Zničil prohnilou Říši, ale jeho moc vzbudila takový strach mezi všemi démony, kteří se považovali za bohy, že proti němu povstali a po dlouhém boji se jim podařilo ho uspat. Poté ale Triglav opět procitl v Tristarisu a většinu démonů zničil.

Symbolem Triglava je triskel – tři trojúhelníky v jednom. Jeho podoba nesmí být zobrazována. Nemá tedy žádné sochy nebo modly. Triglavovci věří, že magie je nástroje temných sil. Mohou ji provozovat jen ti, kteří jsou čistí ve víře a komu to církev povolí. Triglavovi slouží andělé. Jsou to lidé, který prošli mystickou transformací a jsou obdařeni nadpřirozenými schopnostmi.

Božské aspekty

Řád

Triglavovci věří, že je třeba bojovat proti chaosu a snaží se nastolit striktní systém všude, kde to jde.

Světlo

Vše, co se skrývá v temnotě, Triglav potírá. Ať jsou to zločinci, nemrtví, noční můry, nebo i magie. Světlo znamená dobro, nutí pomáhat slabším a chudým.

Společenství

Jedinec je méně než skupina a jeho přání i cíle by se měly podrobit přáním a cílům kolektivu. Triglav podporuje stát, rodinu a církev.

Církev

Oproti jiným náboženstvím je většina Triglavových kněží organizována v církvi. Centrem církve je Tristaris a působí na velké části kontinentu. V opozici k ní stojí Triglavův kult v Pětiměstí. Pět měst neuznává hegemonii Tristarisu a zdejší kněží stojí mimo církev.

Hlavou církve jsou tři arcipreláti, sídlící v Tristariru. Pod nimi jsou preláti. Obvykle je jeden v každé zemi.

Pod církev spadá inkvizice – speciální organizace, která potlačuje všechny heretické myšlenky, které se odchylují od učení arciprelátů. Občas je využívána i na potírání magie.

Volchmora je prastarý řád, který původně nebyl spojený s triglavismem, ale pouze s potíráním magie. Nyní je součástí církve. Dochází však k rozporům a organizace byla i několikrát zrušena. Symbolem Volchmory je triskel ověnčený plameny.

Svátky

Podoba svátků je uvedena tak, jak se konají v Meziříčí. Jinde mívají odlišné názvy či průběh.

Svátek řádu (březen)

Oslava řádu vítězícího nad chaosem. Konají se průvody a tance s přísnou choreografií, kde lidé představují různé obrazce, obvykle trojúhelníky a triskely. Slouží se mše k uctění vládců, církve a žehná se polím pro lepší úrodu.

Hadobijecký den (duben)

Oslava události, kdy arciprelát Vasarin zabil hadího čaroděje Zijaga, tím ho usvědčil ze lži a zahájil tak triglavizaci Meziříčí. Lidé během svátku hledají a zabíjejí hady. Jsou pranýřováni lidé, kteří lžou, většinou je jeden vybrán a ten prochází uličkou hanby.

Svátek světla (červen – letní slunovrat)

Je uctíván solární aspekt Triglava. Věřící pořádají průvody s lampiony nebo lucernami a stoupají na kopce, kde zapalují ohně. Poté jsou rozdávány dary chudým. Kněz žehná svícím, které se nechávají v oknech jako ochrana před bouří a bleskem.

Svátek zrození (září)

Den, kdy si lidé připomínají procitnutí Triglava a temnotu, která této události předcházela. Věří se, že v tento den opět Triglav bojuje se zlem a smrtí. Lidé se modlí, aby opět zvítězil a zahnal temnotu. Konají se průvody strašidelných masek připomínajících smrt, které jsou pak obřadně páleny. Hrají se divadelní představení představující vznik Triglava a poražení smrti.

Svátek společenství (prosinec – zimní slunovrat)

Svátek rodiny a společnosti. Nejprve se setkávají všichni věřící, zpívají a předávají si drobné dárky. Poté se slaví v rodinném kruhu, kde jsou předávány větší dary.